Atopický ekzém neboli atopická dermatitida je zánětlivé neinfekční kožní onemocnění, provázené svěděním, suchostí kůže, projevy ale mohou být různorodé. Vyskytuje se až u třetiny lidí, v ČR jím trpí přibližně 10% obyvatel.
Atopický ekzém se většinou projeví se už v raném dětství, do tří let věku, a vzplanutí mohou asi u třetiny lidí trvat až do dospělosti, příznaky obvykle s věkem slábnou a po 20. roce mohou mizet, nicméně atopici mají vyšší riziko rozvoje alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění. Často se atopický ekzém pojí s dalšími projevy atopie, jako je potravinová alergie, senná rýma, astma a inhalační alergie. I momentálně zdravá kůže atopika má sklon k přesušování a vzniku infekcí.
Příčiny a rizikové faktory vzniku atopického ekzému - dermatitídy
Atopický ekzém je výsledkem patologické imunitní odpovědi organismu, která vzniká na základě spolupůsobení vrozených dispozic a vlivů vnějšího prostředí. Genetický podklad je jen částečně známý, riziko vzniku atopického ekzému je zvýšené, pokud se v rodině vyskytuje atopický ekzém, astma, senná rýma, jakékoliv alergie a autoimunitní choroby.
Při negativní rodinné anamnéze je riziko rozvoje atopického ekzému u dítěte jen 5 až 15%. Je-li rodinná anamnéza pozitivní a ekzém má jeden z rodičů, pak je riziko rozvoje atopického ekzému u dítěte 20 až 40%, pokud oba rodiče, tak 30 až 60%, mají-li oba totožné projevy, pak dokonce 60 až 80%, pokud má atopický ekzém sourozenec, je riziko rozvoje atopického ekzému u dítěte 25 až 35%.
Projevy ekzému mohou zhoršovat alergeny (vzdušné i potravinové), ale i jiné dráždivé látky, prací prostředky, kosmetika, znečištěné životní prostředí, přemíra sacharidů ve stravě a také stres, fyzická a psychická aktivita a narušení či zátěž imunitního systému, např.očkování, kvasinkové, bakteriální a jiné infekce, užívání antibiotik a jiných léků, růst zoubků. V období puberty, těhotenství a kojenípůsobí i hormonální změny.
Projevy a diagnostika atopického ekzému
K rozvoji atopie dochází často již během těhotenství a při kojení. U kojenců se ekzém obvykle začíná projevovat kolem druhého až třetího měsíce života, často jako vyrážka na tvářích, ve vlasech, ale může se vyskytovat i na trupu a končetinách.
U batolat a předškolních dětí se atopický ekzém vyskytuje především v oblasti loketních a podkolenních jamek, krku, kotníků, nártů, zápěstí, očních víček a v okolí úst, většinou jako suchá a drsná chronická ložiska, někdy začervenalá a svědící. U starších dětí a dospělých se atopický ekzém nejčastěji objevuje v ohybech loktů, pod koleny, na zápěstí, v horní části hrudníku, na ramenech, krku, rukách a v okolí úst a očí, při rozčilení a v teple často ekzém zarudne a svědí.
U dětí do tří let je ekzém ve většině případů projevem potravinové alergie (nejčastěji na bílkovinu kravského mléka, sóju nebo vejce). Potraviny, které mají na ekzém vliv, je možno zjistit pomocí eliminačně-expozičního testu, kožní prick testy a krevní testy jsou ke zjištění potravinových alergií velmi nespolehlivé (vycházejí velmi často falešně pozitivně i falešně negativně) a jejich výsledky tedy mohou spíše zmást. U starších dětí a dospělých mají potraviny na vznik ekzému vliv méně často, ale lze si vést potravinový deník a podezřelé potraviny stejným způsobem, tedy jejich dočasným vyloučením ze stravy a poté jejich znovuzavedením, otestovat.
Více o potravinové alergii v samostatném článku: Potravinová alergie.
Atopický ekzém může být i následkem používání pro konkrétní dítě či dospělého dráždivýchkosmetických a pracích prostředků nebo projevem kontaktní alergie (např. na různé kovy), u dětí starších dvou let a u dospělých je potřeba v úvahu brát i inhalační alergie (peří, pyly, roztoči atd.). Testy na zjištění, na které inhalační alergeny osoba reaguje, jsou poměrně spolehlivé. Před druhým rokem jsou inhalační alergie vzácné, pravděpodobnější jsou na domácí zvířátko (mazlíčka, který žije v domácnosti) a zkřížené (vejce - peří, bílkovina kravského mléka - roztoči).
Ekzém může být i projevem histaminové intolerance nebo také nežádoucí reakcí na léky nebo očkování - jako alergická reakce na látky přítomné ve vakcíně či narušení imunitního systému. Po očkování lze očekávat zhoršení ekzému na přibližně 3 týdny, očkovat se má dítě pouze v klidové fázi, stabilizované, ale je na rodičích, zda a kdy dítěti nechají vakcínu aplikovat a kterou vakcínu zvolí. Pokud atopika očkovat chtějí, pak nejlépe jen povinnými vakcínami, v co nejdelších rozestupech mezi dávkami a nikdy nedávat více vakcín současně.
K určení diagnózy atopického ekzému nejsou dostupné žádné spolehlivé laboratorní testy a vzhledem k různorodosti příznaků neexistuje ani jeho jednoznačný klinický obraz, nezbytností je komplexní přístup jak při diagnostickém procesu, tak při léčbě. Součástí diagnostického postupu je sepsání údajů o rodinných dispozicích (výskytu alergií, astmatu, senné rýmy, atopického ekzému a autoimunitních chorob u rodinných příslušníků), prostředí (koberce na podlahách, plísně na zdech, přílišné používání dezinfekčních prostředků, domácí zvířátko apod.), stravě, délce plného a částečného kojení a zavádění příkrmů, vzniku a vývoji ekzému, objektivních i subjektivních potížích ekzematika a o celkovém zdravotním stavu (stavu trávení, kolikách, přibývání a růstu, době očkování, chudokrevnosti, alergiích, nemocech dýchacích cest atd.). Je třeba posoudit i případné další zdravotní potíže svědčící pro potravinové alergie, u dětí starších dvou let i inhalační alergie. Pro vyloučení imunodeficientů je možné provedení vyšetření základních ukazatelů imunity.
Atopický ekzém je poruchou nespecifické imunity a poruchu bariérové funkce kůže. Atopická pokožka se vyznačuje nedostatečnou schopností hydratace a narušenými opravnými mechanismy, je náchylnější k zánětlivým pochodům a bakteriálním, virovým i kvasinkovým infekcím. Mezi hlavní příznaky atopického ekzému patří svědění (pruritus), zánětlivé onemocnění kůže (dermatitida) a chorobná suchost pokožky (xeróza). Mezi další (tzv. malé) příznaky mohou patřit suchá a olupující se kůže na bříškách prstů a na chodidlech (hlavně v zimě), suché a praskající koutky úst, tmavší kruhy pod očima, suchá, olupující se, hnědavá nebo začervenalá oční víčka, rohovatění (zdrsnění) kůže na rukách a nohách, bílé šupinaté skvrny na rukách, nohách a obličeji, blednutí jako reakce na tlak na končetinách, zmnožená kresba kožních rýh na dlaních, změny na nehtech (dolíčky, rýhy, lomivost), otoky, praskliny a olupování kůže na rtech, očních víčkách, krku, okolo nosu, úst, nehtů, na prsních bradavkách či genitáliích, zvýšená náchylnost ke kožním onemocněním a zvýšená hladina imunoglobulinu třídy E (celkového nebo specifického IgE).
Ekzém jako projev kvasinková infekce
Ekzém může být i projevem kvasinkové infekce, která vzniká působením nevhodně složené stravy dítěte a nebo kojící matky (jedná se hlavně o nadbytek cukrů a složitých sacharidů a také mléčných bílkovin), užíváním antibiotik či očkováním - tedy jako následek narušení střevní mikroflóry a imunitního systému.
Více informací se dozvíte v samostatném článku Kvasinková infekce u dětí.
Atopický ekzém a léčba u dětí
Atopický ekzém je chronické onemocnění, lze ho ale většinou udržet pod kontrolou. Ne všechny provokující vlivy lze eliminovat, nicméně velkou část z nich ano a obvykle tedy je možné malé i velké atopiky stabilizovat dlouhodobě i bez používání konvenčně kožními lékaři předepisovaných kortikosteroidních, antibiotických či antimykotických mastí, nebo mastí s obsahem dehtu. Pro děti do 10 let jsou z důvodu možné intoxikace nevhodné přípravky obsahující bór (borová voda, Jarischův roztok, Pityol, Holtův krém), tyto přípravky jsou i z medicínského hlediska překonané.
Podle fáze ekzému a případného výskytu infekce v ekzému si lze při péči o atopickou pokožku vystačit s mastí obsahující zinek, hydratačním pleťovým mlékem nebo nemastným krémem, mastným krémem a v nutných případech (infekce ekzému kvasinkou, zlatým stafylokokem nebo jinými mikroorganismy) ještě s genciánovou violetí. Léčbu atopického ekzému můžou komplikovat i virové infekce (moluska, bradavice, opar herpes simplex).
Atopický ekzém může svědit, dítě si ho pak může škrábat a zanést si do něj infekci. Proti svědění může pomoci promazávání hydratačními prostředky, sprchování chladnou vodou, někdy pomáhá pít silný rooibos nebo brát antihistaminika, proti škrábání lze používat bavlněné rukavičky.
Základem stabilizace malého ekzematika podle metody Věry Zíkové, ověřené na více než 400 dětech, je úprava kosmetické péče, nastavení vhodné péče o pokožku (bez použití kortikoidních, imunomodulačních, antibiotických a antimykotických mastí) a nalezení alergenů, úprava stravy a péče o zdravá střeva. Někdy, hlavně u inhalačních alergií, může být nezbytné použít antihistaminika.
Kosmetická péče a koupání
U kojenců a malých dětí se doporučuje koupat i jen jednou za 3 dny po dobu 3 minut a do 3 minut po koupeli podle fáze ekzému a individuální snášenlivosti kosmetiky namazat. U miminek na koupání často stačí i jen čistá voda. Některé děti ale koupání mají rády a ani delší koupel jim nevadí, pak není důvod jim ji nedopřát častěji a déle. Nevhodné jsou koupelové pěny, protože kůži vysušují. K mytí je možné používat např. hypoalergenní tekutá mýdla, mycí kostky (Avene, Oilatum), hypoalergenní šampóny a sprchové gely (Bioderma, A-derma) a v klidové fázi, tedy bez projevů ekzému, i hydrogilní koupelové oleje (Avene, Balneum Hermal, Oilatum, Linola Ölbad).
Na mokvavé plochy, červené pupínky, puchýřky a skvrny i zarudlé olupující se plochy nesmí přijít mastný krém nebo olej (a to ani koupelový). U veškerých kosmetických prostředků je nejprve nutné vyzkoušet individuální snášenlivost. Krém, mast, lotio nebo olej nikdy poprvé nemažeme na větší plochu kůže, nejprve ho mažeme po 3 dny na malé zdravé místo kůže a teprve poté, pokud se nedostaví negativní reakce, ho použijeme na ostatní místa na těle. Lepší je mazat menším množstvím prostředku a častěji.
Obecně platí, že vhodné jsou prostředky neobsahující konzervanty a parfemaci - a to ani tu přírodní, éterické oleje často působí dráždivě, jako např. heřmánek, ale naopak levandule často pomáhá atopický ekzém zklidňovat. Často ekzematikům vadí i propolis a lanolín (tuk z ovčí vlny). Přídavek močoviny některým atopikům pomáhá, jiným naopak pokožku dráždí.
Ekzém, který mokvá je třeba vysušit, na menší ložiska je možné na několik minut přiložit studený obklad se světle růžového roztoku hypermanganu (manganistanu draselného), černého čaje, odvaru z řepíku nebo dubové kůry nebo nastříkat aerosolový sprej termální minerální vody a poté nechat tekutinu odpařit dosucha. Pokud je zasažena větší plocha těla, lze použít koupele v mořské soli, zásadité soli (Meine base), odvaru z řepíku, dubové kůry či v černém čaji.
Jakmile mokvání odezní, na kůži jsou červené pupínky, puchýřky nebo zarudlé hrubé plochy, je třeba ke zklidnění a odrudnutí používat na tato ložiska ekzému nanejvýš 2 - 3x denně masti s obsahem zinku (v lékárně namíchaná má nevhodné složení, je třeba koupit zinkovou mast Galmed, Herbacos, Vitella Zn, je možné použít i Sudocrem či Bübchen krém na opruzeniny), případně v lékárně namíchaný zinkový olej. Některým dětem může místo zinku pomáhat ke zklidnění ložisek ekzému ichtamol (Ichtyo Care, I-Care, Vitella ictamo).
Ložiska ekzému by měla začít odrudávat, zasychat a případně se i olupovat. Pokračujeme v dosavadní péči, začít promašťovat nebo hydratovat suchou, ale zarudlou, či olupující se kůži by byla hrubá chyba, která by narušila proces hojení.
Teprve pokud jsou ložiska téměř odrudlá, je vhodné mazat hydratační krém typu olej ve vodě nebo pleťové mléko - lotio (Eucerin AtopiControl, A-derma Exomega, Bioderma Atoderm PP, Ambiderman, Cutishelp mimi balzám, Altermed, Linola krém, Excipial U Hydrolotio), je možné je mazat i na celé tělo, kde nejsou ložiska.
Jakmile jsou ložiska ekzému suchá a hrubá, nezarudlá (v barvě okolní kůže), teprve tehdy je možné zkusit pokožku promašťovat krémy typu voda v oleji nebo jinými prostředky (Excipial krém, bambucké máslo, Menalind derm krém, Synderman, Leniens, vazelína, Cutilan, Bepanthen, Leciderm, Lipobase repair, za studena lisovaný kokosový olej, ten ale často na kůži vadí kojencům).
Jedině v této fázi ekzému je možné používat olej do koupele. Pokud ho nedáváme do koupele, je možné s ním dítě mazat po koupeli, pokud to toleruje, ale pouze na vlhké tělo, jinak naopak olej pokožce škodí.
Úprava stravy
Je vhodné, aby nekojené dítě nebo kojící žena užívali Hylak forte, případně iprobiotika s vhodným složením. Ekzematické děti krmené umělým mlékem je nutné převést na UM s plně štěpenými bílkovinami nebo v případě silné alergie na bílkovinu kravského mléka na UM vyrobené z volných aminokyselin.
Také je vhodné, aby dítě a kojící maminka ve své stravě omezili i některé potraviny (nejčastější alergeny a také potraviny obsahující hodně histaminu a histaminoliberanty), vysadit úplně je třeba pouze ty potraviny, na které jsou sami alergičtí, tyto je možné zjistit pomocí eliminačně-expozičního testu. Pomáhat může konzumace potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny. Jako dětský příkrm není příliš vhodná vařená mrkvev, je to relativně častý alergen u dětí, způsobuje zácpu a také obvykle vede k pomnožení kvasinek ve střevech a na kůži miminka.
Jinak by střídmě (nanejvýš 2 až 3 porce týdně) mělo dítě a kojící maminka jíst bílkovinu kravského mléka (a to pouze ve formě zakysaných mléčných výrobků, tvrdých sýrů a másla), sóju (vhodná je pouze v tradiční, fermentované podobě), vejce, ryby a mořské plody, exotické ovoce, ořechy, kořenovou zeleninu (včetně mrkve), pšenici (klasickou pšenici nahradit bezlepkovými obilninami nebo alespoň starými odrůdami pšenice, např. špaldou, při pečení míchat pšeničnou mouku nebo ji případně i úplně nahrazovat moukou z bezlepkových druhů obilnin) a co nejvíce omezit sladké. Samozřejmě by měli jíst zdravou, vyváženou stravu, nekouřit, nepít alkohol a neužívat jiné omamné látky, velmi dráždivá jsou i některá potravinářská aditiva.
Střevní mikroflóra
Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na atopický ekzém. Atopici jsou náchylnější k přemnožení patogenních mikroorganismů, např. kvasinek. Ihned po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě přivaginálním porodu, časném kontaktu kůži na kůži a kojení přejímá mikroflóru matky. U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobaktérie. Negativní vliv na stav mikroflóru má porod císařským řezem a také podání umělého mléka, i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, větší množství sladkých jídel (včetně některých druhů kojeneckýchkaší), nezakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin), očkování a nebo užívání antibiotik.
Oblečení, ložní prádlo a praní
Nejlépe děti snášejí 100% bavlnu, naopak často dráždivě působí vlna. Atopický ekzém obvykle nejvíce svědí v noci, když dítě nemá jiné vjemy, které by od něj odvedly pozornost, při vyšší teplotě ekzém svědí více. Proti škrábání, hlavně u miminek, lze na noc dávat bavlněné rukavičky nebo speciální spací overaly pro atopiky.
Místo peří se jako náplň polštářů a pokrývek hodí duté vlákno, lze ho totiž prát, je možné na ně a na matrace pořídit protiroztočové povlaky. Nejvhodnější je na oblečení, ložní prádlo i ručníky používat prací prostředek bez parfemace, vhodný je i mýdlový sliz, aviváži je lépe se vyhnout, místo ní lze do máchání ke změkčení prádla a odstranění zbytků pracího prostředku použít ocet nebo roztok kyseliny citrónové a přidat máchání navíc. Jako opatření proti roztočům se doporučuje prát lůžkoviny na 60°C.
Domácí prostředí, úklid a mazlíčci
Cílem je omezit doma prašnost, výskyt roztočů a zvířecích chlupů. Vhodnější než koberce jsou omyvatelné podlahy (PVC, korek, marmoleum, plovoucí podlaha), je třeba používat dostatečně výkonný vysavač. Přílišné uklízení ale také není vhodné, čistící prostředky mohou dráždit a sterilní prostředí není dobré pro rozvoj imunitního systému. Někdy může pomoci si pořídit domácí čističku vzduchu, protipylové sítě do oken. Zásadní je doma nekouřit. Vhodné je udržovat udržovat i vhodnou teplotu (ve dne 21 až 22°C, v noci 19 až 20°C), protože při vyšší teplotě dochází k pocení a zhoršení ekzému, a vlhkost vzduchu, ideálně 45 až 55%, při vyšší vlhkosti může docházet k růstu plísní na zdech. Při inhalačních alergiích je lepší zvířátko mít venku než doma. Jako test, zda vadí, lze dát mazlíčka na hlídání k přátelům či příbuzným, pokud se stav atopika po návratu zvířátka nezhorší, není problém ho nechat doma. Někdy se naopak stav dítěte při odloučení od mazlíčka paradoxně vlivem stresu ze separace zhorší.
Desenzibilizace
Může se provádět u inhalačních alergií pomocí autovakcín, takováto desenzibilizace samozřejmě patří do rukou alergologa. Upotravinových alergií, kdy dítě na potravinu přes mateřské mléko nereaguje nebo reaguje jen velmi slabě, nebo pokud starší dítě potravinu toleruje pouze v malém množství a při občasném podávání, tak tuto potravinu může kojící matka nebo starší dítě občas konzumovat, u dítěte se tak k této potravině zvyšuje pravděpodobnost nastolení tolerance.
Světloléčba
Provádí se spíše u dospělých, u dětí se vzhledem k expozici UV zářením nedoporučuje. Vhodnou alternativou pro děti je přirozená forma světloléčby, tedy spíše komplexní působení prostředí při pobytu u moře, v lázních nebo v horách.
Psychoterapie
Obecně má stres na stav ekzému negativní vliv, dítě i rodiče by měli zůstat co nejvíc v klidu, stres rodičů se přenáší na dítě. Pro stabilizaci atopického ekzému a zvládání nemoci je někdy používání relaxačních technik či navštěva psychologa nutností, ať už pro dítě, nebo pro jeho rodiče.
Alternativní metody
Některým lidem může pomáhat akupresura, akupunktura, čínská medicína, homeopatie, aromaterapie nebo fytoterapie (užívání odvarů nebo extraktů z bylin). Jako antihistaminikum se slibně jeví např. rooibos, lze ho pít i při akutních potížích ve větším množství. Pro dospělé při inhalačních alergiích lze užívat tinktury z pupenů břízy a černého rybízu.
Antihistaminika
Někdy, hlavně u inhalačních alergií, může být nezbytné použít antihistaminika. Pro děti se obvykle předepisují Fenistil kapky, Dithiaden nebo Aerius. Mohou pomáhat i při svědění ekzému, ale mohou to i zhoršit. Potlačují reakci organismu, ale příčinu alergie neřeší, preferováno by tedy mělo být nalezení a pokud možno odstranění působení alergenu.
Genciánová violeť
Jedná se o 0,5% vodný roztok barviva hexamethylpararosanilinchloridu, vznikla tekutina má tmavě fialovou barvu. Genciánová violeť má významné antimykotické a antibakteriální účinky. Dříve byla podezřelá z karcinogenity, což bylo ale aktuálními výzkumy vyvráceno. Používá se k potírání ekzému infikovaného kvasinkou (zarudlá svědivá ložiska, mohou být kruhová - numulární), zlatým stafylokokokem (žluté krusty) nebo jinými mikroorganismy.
Postižené místo se natře genciánovou violetí, dobře to jde v roztoku violeti smočenou vatovou tyčinkou na čištění uší, po zaschnutí se nechá působit tak dlouho, dokud se neodšupinkuje, neoloupe, trvá to i několik dnů. Poté je, podle potřeby, možné aplikaci violeti opakovat. Nevýhodou genciálnové violeti je, že barví, je lepší během jejího používání dávat spíše starší oblečení, pravděpodobně se ale během několika praní violeť odstraní.
Antimykotika
Mezi masti s obsahem antimykotik patří např. Canesten, Imazol a Pevaryl (v kombinaci s kortikosteroidy také Imacort), ale i s jejich použitím se kvasinkou infikovaný ekzém hojí dlouho, mohou mít nežádoucí účinky a pokud nebyla provedena preventivní opatření ve stravě a k nápravě střevní mikroflóry, nebo dojde k jejímu narušení (antibiotika, očkování), kvasinková infekce se obvykle vrací. Alternativou je potírání poměrně bezpečnou genciánovou violetí.
Antibiotika
I při používaní mastí s obsahem antibiotik (Fucidin, Bactroban, Framykoin, v kombinaci s kortikosteroidy pak Belogent, Pimafucort, Fucidin H a Fucicort) se baktériemi, nejčastěji zlatým stafylokokem, infikovaný ekzém hojí dlouho a navíc to s sebou nese riziko nežádoucích účinků antibiotik, recidivy a vzniku rezistence baktérií, případně současně i rizika používání kortikosteroidů. Antibiotické masti by se měli předepisovat až poté, co se provede stěr z kůže, kultivace a vyhodnocení přítomných mikroorganismů. Poměrně bezpečnou a účinnou alternativou je používání genciánové violeti.
Kortikosteroidy
Masti s obsahem kortikosteroidních hormonů (např. Locoid, Beloderm, Afloderm, Advantan, Triamcinolon, v kombinaci s antibiotiky pak Belogent, Pimafucort, Fucidin H a Fucicort, v kombinaci s antimykotiky Imacort) mají sice rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek, ale tento efekt je pouze dočasný, zklidnění se objevuje obvykle pouze během mazání těchto mastí. Lidově řečeno - kortikosteroidy zatlačí alergický zánět (ekzém) hlouběji do kůže a pokud není odstaněna příčina jeho vzniku, po skončení mazání obvykle vzplane znovu a vrátí se často tzv. i s úroky. Navíc mají kortikosteroidy závažné nežádoucí účinky jak lokální v místě mazání, tak i systémové (v celém organismu), protože se jich 1 až 10% z masti vstřebá. Používání kortokosteridních mastí vede ke změnám na kůži, více ohrožena je kůže jemná - dětská, na obličeji, krku a v kožních záhybech (tříslech, podkolenních a loketních jamkách, podpaží). Kortikosteroidy snižují obranyschopnost kůže vůči infekcím, způsobují nemizející bílé nebo barevné skvrny na kůži a atrofii (ztenčení a poškození) kůže, mohou být také příčinou akné, zvýšeného ochlupení, svědění, vysušení kůže, puchýřků, zčervenání, zánětu, brnění, mravenčení, prasklin, celulitidy, strií, otoků či červených nitek v kůži. Jejich používání může vést ke vzniku glaukomu (zeleného zákalu), potlačení imunitního systému a rozvoji Cushingova syndromu.
Pokud se rozhodnete přesto kortikosteroidní masti používat, je třeba rizika alespoň snížit. Kortikosteroidní masti se mažou jednou denně, ráno nebo na noc, nárazově až po 3 dny i dvakrát denně, ale, ozvlášť u dětí, ne na obličej. Masti se má používat co nejmenší množství, vyšší vrsta není účinnější a naopak s sebou nese vyšší rizika nežádoucích účinků. Současně je třeba kůži mazat i hydratačním krémem nebo tělovým mlékem. Kortikosteroidy se mají používat pouze na co nejmenší plochu a krátkodobě, při dlouhodobém a častém používání se jejich účinnost snižuje (vzniká návyk kůže) a výrazně stoupají rizika poškození kůže i zasažení celého organismu. Jakmile dojde ke zlepšení stavu ekzému, používá se sestupná nebo intervalová metoda. Při sestupné metodě se postupně používají kortikosteroidy s nižší účinností. Při intervalové metodě se postupně prodlužuje doba, kdy se mast nemaže, jeden den se kortikosteroidní mast namaže, druhý den ne, třetí den ano, čtvrtý a pátý den ne, pak znovu jeden den ano a tři dny ne atd.
Imunomodulanty
Imunomodulační masti (Elidel, Protopic) mají podobné zásady použití, účinky i nežádoucí reakce jako kortikosteroidní masti, navíc jejich používání zvyšuje riziko infekcí kůže a také kožních nádorů a lymfomů.
Dětem do dvou let by se neměli předepisovat vůbec. Jedná se o relativně nové přípravky, jejich dlouhodobý vliv na organismus (a ani imunitní systém), hlavně u dětí, tedy neznáme. Fungují na principu potlačování (suprese) imunitního systému, protože zastavují množení T-lymfocytů (bílých krvinek zodpovědných za nespecifickou buněčnou imunitu) a uvolňování cytokinů (signálních bílkovin imunitního systému) z nich.
Prevence vzniku alergií, atopického ekzému, astmatu a autoimunitních onemocnění
Riziko vzniku alergií, atopického ekzému, astmatu i autoimunitních onemocnění dítěte roste i díky užívání léků matkou během těhotenství a kojení, negativní vliv mohou mít např. i multivitamínové přípravky. Nastávající maminka by měla napravit svou střevní mikroflóru ideálně ještě alespoň půl roku před otěhotněním, nebo alespoň během konce těhotenství a začátku kojení. Měla by užívat probiotika a prebiotika (např. Hylak forte). Také je vhodné, aby ve své stravě omezila i některé potraviny (nejčastější alergeny). Vysadit úplně by měla pouze ty potraviny, na které je sama alergická. Střídmě (nanejvýš 2 až 3 porce týdně) by tedy měla jíst bílkovinu kravského mléka(a to pouze ve formě zakysaných mléčných výrobků, tvrdých sýrů a másla, nevhodná je tedy značná část druhů pečiva i jiných potravin, existuje spousta vhodnějších zdrojů vápníku), sóju (vhodná je pouze v tradiční, fermentované podobě), vejce, ryby, ořechy a pšenici(klasickou pšenici nahradit bezlepkovými obilninami nebo alespoň starými odrůdami pšenice, např. špaldou, při pečení míchat pšeničnou mouku nebo ji případně i úplně nahrazovat moukou z bezlepkových druhů obilnin). Samozřejmě by měla jíst zdravou, vyváženou stravu, dostatek omega-3 mastných kyselin, málo sladkého, nekouřit, nepít alkohol a neužívat jiné omamné látky, velmi dráždivá jsou i některá potravinářská aditiva. Podobná opatření se týkají i stravy přikrmovaného dítěte.
Prevencí vzniku atopických problémů u dítěte je i vaginální porod, časný kontakt kůže na kůži a kojení. Není-li dítě kojeno, pak se dětem s dipozicemi k atopii doporučuje do půl roku dávat HA umělá mléka, ale pokud k projevům atopie již dojde, jsou kontraindikována a je třeba přejít na UM plně štěpená nebo z volných aminokyselin. Dítěti zavádět příkrmy je třeba opatrně dávat pouze jednu novou potravinu současně a to po dobu 4 až 7 dní (nebo méně, pokud dojde k negativní reakci). Pokud se u dítěte nebo těhotné či kojící matky projevípotravinová či jiná alergie, atopický ekzém, je třeba najít a co nejvíce eliminovat jejich spouštěče, jinak se u dítěte zvyšuje riziko rozvoje dalších atopických potíží, alergií a dokonce i autoimunitních onemocnění. Je také třeba důkladně zvážit, proti jakým nemocem, jakými vakcínami a jestli vůbec dítě očkovat.
Doma je třeba udržovat čistotu a co nejméně prašné prostředí, na druhou stranu přílišná sterilita také škodí.